The Zeitgeist Movement Česko-Slovensko

Sociológia | Sociologie

SK: Sociológiu možno definovať ako vedu o spoločnosti, o medziľudských interakciách a vzájomných vzťahoch.

Tento odbor sa zaoberá spoločenskými štruktúrami, myšlienkovými a materiálnymi. Príkladom myšlienkovej spoločenskej štruktúry je zavedená inštitúcia náboženstva a to, ako jej pôsobenie ovplyvňuje povedomie spoločnosti. Napríklad kresťania z hnutia Prolife zdieľajú presvedčenie, že ľudský život je samostatným prvkom prírody a že zabiť nenarodený plod je nesprávne. Podobne, na konkurencii založený peňažný systém má svojich zástancov, ktorí tvrdia, že konkurencia predstavuje najproduktívnejšie spoločenské usporiadanie, ktoré ľudstvo môže dosiahnuť.

Materiálne spoločenské štruktúry sú na druhej strane jasne viditeľné a existujú vo forme korporácií a vlád, ktoré majú silný vplyv na spoločnosť. Všetky tieto štruktúry však samozrejme zasahujú do myšlienkovej oblasti, pretože sú vždy podložené nejakou ideológiou.

Obvyklý sociologický problém sa týka ľudskej prirodzenosti a jej účinku na spoločenské vnímanie. Väčšina ľudí totiž bola naučená, že ľudské bytosti sú prirodzene vzájomne súťaživé, spolu s predpokladom, že spoločenské rozvrstvenie a hierarchie je taktiež prirodzeným ľudským sklonom.

To je však omyl.

Ak sa napríklad pozrieme na svorku levov, uvidíme vo väčšine prípadov spoločenskú hierarchiu a násilný boj o potravu. Toto prirovnanie vedie ľudí k domnienke, že súťaženie je v ľudskej spoločnosti prirodzený jav podobne ako vojna, chamtivosť, sebectvo a podobne. Zabúda sa však na to, že v oboch prípadoch sú v hre odlišné podmienky. Svorka levov žije v podmienkach nedostatku. Levy nie sú schopné klásť pasce, kde by sa chytala potrava, ani nemajú prístup k potrave na požiadanie. Namiesto toho musia loviť a bojovať medzi sebou. Tento fakt vytvára konkurenciu, lebo aby levy prežili, musia byť k sebe agresívni. Vytvára sa hierarchia, pretože najsilnejší z levov ukoristí najviac a následne uplatňuje svoju prevahu. Takto dochádza k rozvrstveniu svorky.

Podobná vec sa deje i v našej spoločnosti. ľudia žili v podmienkach nedostatku od začiatku našej existencie. Avšak v priebehu dejín sme sa stali civilizovanejšími vďaka našej schopnosti tvoriť. Na rozdiel od levov sú ľudské bytosti schopné vytvárať nástroje a navrhovať procesy, ktoré umožňujú oslobodiť ľudí od určitých problémov a ktoré vytvárajú stále viac hojnosti, čím sa redukuje nedostatok.

Vďaka tomu máme možnosť si uvedomiť, že pokiaľ by sme na základnej úrovni odstránili nedostatok, ľudské správanie by prešlo dramatickou zmenou. Ľudia by upustili od konkurencie, nadvlády a spoločenského rozvrstvenia.

Takisto, zastarané ideológie, ktoré sa vytrácajú s plynutím času, ako napríklad teistické náboženstvá, podporujú mýtus, že ľudia a spoločnosť sú určitým spôsobom stavaní. Napríklad katolícka ideológia tvrdí, že sa ľudia rodia hriešni.

To je však absurdné, zastaralé a založené na primitívnom porozumení ľudskému správaniu.

Neexistuje predsa žiadny rozdiel medzi práve narodeným Ghándym alebo Hitlerom. Je to prostredie, ktoré utvára človeka a následne spoločnosť (a tiež naopak).

Preto skutočná sociologická zmena vzíde z odstránenia takých podmienok pre život, ktoré spôsobujú nenormálne modely správania, a ktoré kontaminujú našu spoločnosť. Väzenie, polícia a zákony sú iba záplaty a v skutočnosti majú sklon situáciu s postupom času skôr zhoršovať.

V konečnom dôsledku bude potrebné pretvoriť našu kultúru, aby sa ľudské správanie mohlo zmeniť k lepšiemu.

CZ: Sociologie je často definována jako „věda o společnosti“ nebo „věda o vzájemných vztazích lidí ve společnosti“.

Tento obor se zabývá společenskými strukturami, jak „kognitivními (myšlenkovými)“, tak „materiálními“. Příkladem kognitivní společenské struktury je zavedená náboženská instituce a to, jak její působení ovlivňuje povědomí společnosti. Například křesťané z Hnutí Pro život sdílí přesvědčení, že lidský život je samostatným prvkem přírody, a že zabít nenarozený plod je nesprávné a nemorální. Podobně na konkurenci založený peněžní systém má své zastánce, předkládající takové myšlenky, že konkurence představuje nejproduktivnější společenské uspořádání, kterého může lidstvo dosáhnout.

Materiální společenské struktury jsou na druhou stranu jasně viditelné a existují ve formě korporací a vlád, které mají silný vliv na společnost. Všechny tyto struktury samozřejmě zasahují do kognitivní oblasti, protože jsou vždy podloženy nějakou ideologií.

Nyní se obvyklý sociologický problém týká „lidské přirozenosti“ a jejího účinku na společenské vnímání. Například většina lidí byla naučena, že lidské bytosti jsou přirozeně vzájemně soutěživé, společně s předpokladem, že sociální rozvrstvení či hierarchie je rovněž „přirozeným lidským sklonem“.

To je však omyl.

Podíváte-li se třeba na smečku lvů, ve většině případů uvidíte sociální hierarchii a vzájemné soupeření o potravu. Toto srovnání vede k domněnce, že soupeření je v lidské společnosti také přirozená událost (společně s válčením, chamtivostí, sobectvím atd.) Co ale zůstává opomenuto, jsou rozdílné „podmínky prostředí“. Lví smečka žije ve světě „nedostatku“. Lvi nemají schopnost vytvářet pasti na lovení potravy, ani nemají přístup k potravě „na požádání“. Musí lovit a mezi sebou bojovat. Tento fakt vytváří konkurenci, neboť aby lvi přežili, MUSÍ být vůči sobě agresivní. Vytváří se hierarchie, protože nejsilnější ze lvů ukořistí nejvíce a následně uplatňuje svoji převahu. Tak dojde k rozvrstvení smečky.

Taktéž se děje v naší současné lidské společnosti. Lidé žili ve stejném druhu nedostatku od počátku vlastní existence. S postupem času jsme se nicméně stali více a více „civilizovaní“, díky naší schopnosti „tvořit“. Na rozdíl od lvů jsou lidé schopni vytvářet nástroje a uvést do pohybu procesy, které člověka osvobozují od určitých prací nebo problémů, které snižují „nedostatek“.

Díky tomuto prozření si máme možnost uvědomit, že pokud bychom na základní úrovni vymýtili nedostatek, lidské chování by prošlo dramatickou změnou. Lidé by upustili od konkurence, nadvlády a společenského rozvrstvení.

Stejně tak zastaralé ideologie, které se vytrácejí s plynutím času, jako například teistické náboženství, podporují mýtus, že lidé a společnost jsou stavěny určitým způsobem. Například katolická ideologie uvádí, že se lidé „rodí s hříchem“.

To je absurdní, zastaralé a založené na primitivním porozumění lidskému chování.

Není žádný rozdíl mezi dítětem Ghándího nebo Hitlera. Je to prostředí, jež utváří člověka a následně společnost (a naopak).

Proto skutečná „sociologická“ změna vzejde z odstranění takových podmínek pro život, které způsobují nenormální modely chování, jež kontaminují naši společnost. Vězení, policie a zákony jsou pouhé záplaty a ve skutečnosti mají sklon s postupem času situaci ještě zhoršovat.

Nakonec bude zapotřebí přetvořit naši kulturu, aby se lidské chování změnilo k lepšímu.